Lektorka Kristýna Horáčková se v březnu zúčastnila našeho kurzu "Lektoři jazyků - objevte online svět", aby se zorientovala v online světě. Její článek je o tom, jak se neutopit v moři online výuky a o tom, jak my s oblibou říkáme: méně je více! Jestli chcete uklidnit a dodat jistotu, že vaše online výuka je skvělá, i když nevyužíváte desítky nástrojů a aplikací, začněte číst.

Online kurzy, online výuka, online jazykové koučování, webináře, live streamy, podcasty... termíny, které se nám lektorům poslední dva měsíce honí hlavou každý den. Co udělat? Co nedělat? Zvládnu to technicky? Pochopí to moji studenti? Jaké nástroje mám používat? Dá se nahradit tabule? A co moje oblíbené hry a pohybové aktivity do hodin, jak je převedu do online světa? Myslíme, že víte, o čem mluvíme.

My dvě si myslíme, že obsahově a metodologicky není veliký rozdíl mezi online výukou a výukou v učebně. Jako lektoři musíme být přátelští, napomáhající, hraví atp. Jediné, co se mění, je nástroj. Potřebujete jen počítač či tablet, často webkameru, sluchátka, mikrofon, dobrý internet, vhodný komunikační nástroj, online výuce naladěné studenty a můžete začít. Do online výuky jsme byli všichni vhození ze dne na den. Mění se nám příprava i plán, ale je to veliká výzva. Nástrojů, programů, aplikací, webových stránek, komunikačních programů a všeho je veliké množství a není snadné se rychle zorientovat. A v dnešní době je to více než potřeba a zároveň není třeba vymýšlet kolo, můžete se inspirovat v zahraničí, od zkušenějších kolegů a nebo se přihlásit na některý z online kurzů. Třeba i na ten náš Lektoři jazyků - objevte online svět!

To samé udělala před dvěma měsíci Kristýna Horáčková, lektorka češtiny pro cizince a metodička dalšího vzdělávání lektorů v Centru pro integraci cizinců. Přihlásila se ještě před karanténou na náš kurz s plánem rozšířit si znalosti a začít pozvolna nabízet novou službu. Kurz proběhl již online (místo v naší Učebně Radost) a nakonec vše bylo jinak. Kristýna musela na online výuku přejít daleko dřív, než by si kdy pomyslela. Její článek je o tom, jak se neutopit v moři online výuky a o tom, jak my s oblibou říkáme: méně je více!

Jestli chcete uklidnit a dodat jistotu, že vaše online výuka je skvělá, i když nevyužíváte desítky nástrojů a aplikací, začněte číst. Budeme rády, když nám napíšete, jak učíte vy a jaké jsou vaše zkušenosti s online výukou.

Jak se neutopit v moři online výuky

Když jsem na začátku března náhodně natrefila na kurz „Lektoři jazyků – objevte online svět!“, napadlo mě – to vypadá zajímavě, třeba by se mi to někdy mohlo hodit. Učím češtinu pro cizince už víc než 8 let, mám za sebou i pár kurzů, které jsem vedla přes Skype, a v momentě, kdy jsem klikala na tlačítko „přihlásit se“, jsem byla spokojeně přesvědčená, že dělám něco okrajového pro svůj profesní rozvoj, ale že přímou výuku ve třídě stejně nic nenahradí. Navíc jsem dost technický antitalent, takže se do jakýchkoliv online pokusů z vlastní vůle či zvědavosti rozhodně nehrnu. Teď – více než měsíc poté – je mi jasné, že více jsem se mýlit nemohla.

Co čekat, když začnete učit online?

Epidemie koronaviru nám všem obrátila život vzhůru nohama a já jsem vděčná, že se u mě jedná o velké změny jen v profesní rovině. Na ty jsem si musela samozřejmě zvyknout nejen já, ale i moji studenti – a zde se v některých případech ukázalo, že bojují s technikou ještě víc než já. Skupinové online lekce jsou zkrátka náročné, zvlášť když se změna z reálného do online prostředí odehrává tak rychle jako v našem případě – prakticky přes víkend. Moje snaha vytvořit vždy příjemné prostředí, kde se lidé cítí dobře a nebojí se mluvit, je ve třídě většinou úspěšná, ale ve virtuálním světě má své limity. Pokud máme technický problém a studenti mě neslyší, či neslyším já je, když někdo neumí ani po několikáté nastavit mikrofon a všem nám píská v uších – to vše vede k nepříjemným situacím, které to magické „flow“ na lekci rozhodně nepodpoří. Zaseknuté video, kdy na studenty vytřeštěně zírám s pootevřenou pusou, protože obraz zamrzl právě, když jsem něco veledůležitého vysvětlovala – to zase nedodá na sebevědomí mně.

Nicméně jsem zjistila, že přežít se dá ledacos, stačí, když je na obou stranách snaha a pochopení – a dle mé zkušenosti se obojího na lekcích naštěstí dostává v překvapivé míře. Studenti se s technikou časem naučí a jsou rádi, že mohou pokračovat v kurzu, který si zaplatili. Občas se někteří dokonce svěří, že ano, samozřejmě chodí ven třeba na nákup do supermarketu, ale jinak jsou naše lekce jedním z mála pojítek s českým světem. Mnohem víc teď komunikují ve svých jazycích, a to jak s rodinou doma či přes Skype.

A já jsem samozřejmě ráda, že jsem nepřišla o možnost pracovat, a snažím se to celé brát jako šanci naučit se mnoho nového.

Jak tedy začít učit online a studenty nevyděsit?

Na tuto otázku vám nejlépe odpoví Hanka s Ivanou, já mohu pouze potvrdit jejich slova, která by se měla tesat – méně je více. Sama jsem se nejdříve vystresovala nepřeberným množstvím programů, aplikací, vychytávek a článků, které jsem všechny chtěla nastudovat. Po shlédnutí webináře a absolvování kurzu Digitálních lektorů jsem se trochu uklidnila, zhluboka nadechla a rozhodla se začít tím, co znám nejlépe – zvolila jsem Skype a sdílený Google dokument, který nám sloužil jako tabule, k tomu jsem studentům založila Google Classroom. Po dva týdny to pro mě byl vrchol mých IT schopností, postupně jsme si na to všichni zvykli a začali se cítit relativně dobře (i to nastavení mikrofonu se u některých zlepšilo). Poté jsem vyzkoušela Zoom a myslím si, že mé studenty také víc baví. Hlavně funkce „rozdělení do skupin“ (breakout rooms) je skvělá. Minulý týden jsem sama sebe překonala, když jsem vytvořila pár aktivit s obrázky v programu interaktivní tabule Miro. Nadšení studentů, kteří mohli posouvat kartičky a osvojit si zábavnou formou slovní zásobu, mi bylo nejlepší odměnou. Jde to pomalu, ale každý další pokus, který vyjde, člověka namotivuje a povzbudí.

Stále ještě mám před každou lekcí stažený žaludek, třikrát kontroluji nastavení zvuku i obrazu a hypnotizuji zelené světélko routeru. Před měsícem jsem nevěřila, že by moje lekce, které jsou většinou plné skupinových aktivit a her, bylo možné přenést do online prostředí. Teď už vím, že to jde, a dokonce jsem sama sebe přistihla, že mě to v některých momentech i začíná bavit.

Takže díky, Hanko a Ivano, za to, že jste mi pomohly se zorientovat a ukázaly mi osvědčené nástroje, se kterými si svoje lekce mohu s čím dál tím větší jistotou postavit podle svého.

Kristýna Horáčková

Jsem lektorka češtiny pro cizince na volné noze a metodička dalšího vzdělávání lektorů v Centru pro integraci cizinců.

Vystudovala jsem bohemistiku na FF UK, češtině pro cizince se věnuji již více než 8 let, a to v nejrůznějších typech kurzů – od individuálních, přes skupinové až po nízkoprahové. V Centru pro integraci cizinců organizuji a lektoruji kurzy pro (budoucí) učitele češtiny pro cizince.