5 postřehů, proč vyzkoušet „flipped classroom“

Hodina naruby

Mirka Smíšková je jazyková koučka a lektorka němčiny a angličtiny. Když začala přes čtyřmi lety učit přes Skype, cítila, že to není ono. Něco jí na hodinách chybělo a neměla z nich tak dobrý pocit, jak z osobních. Dnes už tomu tak není. Přišla totiž na metodu, jak docílit pohodovější a zároveň daleko efektivnější výuky. Jak to udělala? Přečtěte si v článku o tzv. "flipped classroom", neboli hodině naruby.

Do on-line světa jsem vstoupila před čtyřmi lety. Na začátku jsem se musela rozkoukat a objevit všechny možné nástroje, které by mi umožnily nabízet a tvořit on-line výuku, která bude moje studentky a studenty bavit, inspirovat, kde bude zřejmé, co si z hodiny mají odnést a oni tak budou moci dosahovat vysněného zlepšení v cizím jazyce.

Do té doby jsem vyučovala především v klasických kurzech naživo, kde jsem využívala široké spektrum pomůcek od kartiček, přes hry po čtení dětských knížek.

V on-line hodinách jsem se o něco takového opřít nemohla. Začala jsem tedy minimalisticky – přístupem na Skype a sdíleným dokumentem v GoogleDocs. Skype jsem využila především jako komunikační médium pro konverzaci a nadchla mě funkce sdílení obrazovky. GoogleDocs se ukázal jako skvělý nástroj pro psanou komunikaci, sdílení obrázků, gramatických přehledů, poznámek do psaných textů. Po technické stránce tedy vše běželo jako na drátku.

Bylo tady ale něco, co dodávalo kouzlo hodinám naživo, ale v hodinách on-line jsem to postrádala.

Dlouho jsem nemohla přijít na to, co mi tolik chybí a proč mi klasicky vedené hodiny s jasnou strukturou a  návazností, zkrátka s osvědčeným konceptem, nepřinášejí takovou radost, i přesto, že jsem do jejich přípravy vkládala poměrně hodně času a energie.

Odpověď na moji otázku jsem překvapivě nenašla u mých kolegyň, studentů ani v odborné literatuře, ale v rámci konzultací s marketingovou poradkyní, když jsem sestavovala marketingový plán a dávala dohromady portrét ideálního klienta, resp. studenta, a pak v okamžiku, kdy jsem vstoupila do světa koučování.

Do téhle chvíle jsem to byla já jako lektorka, kdo celou výuku připravoval, vedl a navigoval. Aniž bych si to uvědomovala, brala jsem si zodpovědnost studentů za jejich úspěchy a postup v učení na sebe. Byla jsem ta, kdo měl celou hodinu pod kontrolou tak, aby se nic nezkazilo, hodina byla perfektní, všechny aktivity splněné a studenti spokojení.

S tím, jak jsem se postupně dozvídala více a více o principech koučování, začala jsem chápat, proč jsem nebyla v klasicky vedených hodinách úplně šťastná a velmi často se cítila vyčerpaná.

Začala jsem se o to více zabývat otázkou „What if…?“. Tenhle trik mám od Marie Forleo z její knihy Everything is figureoutable. To jen tak na okraj. Tak tedy, jaké by to bylo, kdybych přestala řešit, jestli moji studenti mluví pokaždé gramaticky správně, jestli v hodině dojdu v učebnici na stranu 25 a udělám z ní poctivě všechna cvičení, jestli překlad téhle věty je 100% správně, a místo toho se studenty začala více mluvit o tom, co je zajímá, z čeho mají v komunikaci v cizím jazyce strach, jak se nejlépe učí, jak si nejlépe věci zapamatují a dala jim tak svým způsobem příležitost stát se kormidelníkem na vlastní lodi, řídit si a navigovat si svoji cestu sami s tím, že já budu ta, která dá pozor, aby se nepotopili, neztroskotali a bezpečně dopluli do přístavu, tedy do cíle, který si vytyčí oni sami, přičemž jejich cíle mohou mít různou podobu. Připravovala jsem na mezinárodní certifikátové zkoušky, na pracovní pohovory, ale také měla hodiny, které si moje studentka dala za odměnu jako svoji „guilty pleasure“.

Přestala jsem se tedy na hodiny připravovat a začala jsem je pro svoje studenty vytvářet.

Podobně jako modní návrhář nejprve přichází s hrubými nákresy své kolekce, tak jsem si já zkoušela všechny možné aktivity a přístupy. Ano, dá to mnohem více práce, ale ta odměna v podobě nadšeného, šťastného a úspěšného studenta je k nezaplacení.

Z rozhovorů se studentkami a studenty mi nakonec vyplynulo, že se jim líbí, když si mohou téma vybrat sami a nikoli být vázaní na aktuální téma v učebnici a navíc mohou to, co se naučí, využít ve svém osobním i profesním životě.

Dále ocenili právě to, že se v gramatice netočíme kolem „nudných vyplňovacích“ cvičení, ale učíme se ji v kontextu, rozdělenou do malých stravitelných porcí a vycházíme především z toho, co už umí  a organicky na to navazujeme a znalosti prohlubujeme.

Baví je, když využíváme široké spektrum a pestrost materiálů, které vedou k rozvoji všech čtyř jazykových dovedností, tedy čtení, psaní, poslechu a mluveného projevu. Nikoli jen jedné z nich.

U mluveného projevu bych se chtěla krátce zastavit. Setkávám se s tím, že mnozí moji kolegové a kolegyně upřednostňují hodiny konverzace bez jakékoli přípravy. Jejich hlavním argumentem je skutečnost, že tím tak navodí situaci, kdy se student ocitne v novém prostředí a musí se nějakým způsobem domluvit. Všichni ten pocit známe. Zatímco někteří studenti takové situace úmyslně vyhledávají a užívají si je, protože se tak mohou se svými jazykovými znalostmi blýsknout před svými přáteli, jiní si sice také ten oběd objednají, knihkupectví najdou a vlak nezmeškají, jinými slovy dají to, ale ty nervy.

Pro mě je důležité, aby se studenti od samého začátku cítili v pohodě, byli klidní a měli pevnou půdu pod nohama.

Ke konverzaci proto přistupuji jinak. Moji studenti a studentky oceňují totiž právě to, co vlastní konverzaci předchází. Dobře zvolené téma, kvalitní a poutavé materiály, které je motivují k tomu, aby si na ně našli čas, podle svých vlastních časových možností, těšili se na ně a odnesli z nich spoustu nové slovní zásoby a také aha-momentů, o které se pak v naší konverzaci mohou podělit.

V momentě, kdy jsem se dopracovala a začala tedy používat koncept „flipped classroom“ ve své on-line výuce, setkala jsem se jen s velmi milými ohlasy. A pro mě osobně je to způsob výuky, který mě opravdu baví, protože zde mohu uplatnit své znalosti a dovednosti v plné míře. Se studenty a studentkami se mi daří navázat opravdu moc hezký vztah založený na vzájemném respektu a důvěře. Povedlo se mi vytvořit prostředí, kde studenti převzali zodpovědnost za svůj pokrok a výsledky a stali se tak kapitány na své vlastní lodi. Prostředí, které respektuje jejich osobnost, zájmy, učební styl a tempo a zároveň poskytuje dostatek prostoru pro jejich i moji kreativitu.

Jak a kde začít. 5 praktických postřehů

1. Poznejte svého studenta

Aby mohl být koncept „flipped classroom“ úspěšný, motivující a inspirativní, je nesmírně důležité, abyste  jako lektoři věděli, koho máte před sebou. Já osobně nejčastěji pracuji s velmi pokročilými studenty na úrovni B2 a výše, se kterými velmi rychle domluvím na pravidlech výuky, kteří jsou otevření samostudiu a kteří zároveň důvěřují mému vedení. Velmi záhy také poznám, kdo je jaký studijní typ a na základě toho vybírám a nabízím studentovi vhodný studijní materiál.

2.  Materiály vybírejte pečlivě v souladu s potřebami a znalostmi svého studenta. Myslete na to, že ne každý zdroj je vhodný pro koncept „flipped classroom“

Materiály by měly být poutavé a zároveň vést studenta svým způsobem ke kritickému myšlení. Ano, nikoli k pouhému převyprávění o čem dané video bylo. Materiály mohou být odrazovým můstkem, jak jít více do hloubky, jak téma navázat a propojit se studentovou osobní zkušeností.

Příklad: Učila jsem skupinku studentek, které pracovaly v cestovním ruchu. A ukázalo se, že všechny přirozeně rády cestují a na svých cestách navštěvují nejrůznější světové galerie. Nejčastěji zmiňovaly jména francouzských impresionistů. Domluvily jsme si tedy hodinu na téma Belle Époque a nejslavnější francouzští impresionisté. Společně jsme tak četly Giverny a o Monetově zahradě, udělaly jsme virtuální prohlídku sbírky van Goghových děl a pak hovořily a popisovaly obraz Henri Toulouse-Lautreca  At the Mouline Rouge. The Dance. Byla to jedna z nejhezčích hodin. Každá ze studentek se krásně zapojila do diskuze se svým zážitkem, svým úhlem pohledu a zkušeností. Hodina nádherně plynula a nikdo nevnímal, že mluví anglicky o poměrně náročném tématu.

3. Buďte kreativní

Koncept „flipped classroom“ mi otevřel dveře do světa kreativity. Moc mě baví nechat studenty tvořit myšlenkové mapy o slavných osobnostech (nedávno jsem hovořili o Coco Chanel) nebo o tom, co jim dělá radost. Nebojím se dělat s nimi cvičení na všímavost (Mindfulness) nebo zkoušet různé techniky tvůrčího psaní (resp. creative journaling).

4. Buďte autentičtí

Myslím si, že jsem k tomuto konceptu dospěla především proto, protože jsem našla svoje silné stránky. Vím, kdo jsem a co jako lektorka umím, o jaké znalosti a dovednosti se mohu opřít a co mohu nabídnout. Nesnažím tlačit ani sebe ani své studenty do aktivit, které by byly pro jednoho z nás, nebo nakonec pro oba, nezáživné a vedly k zablokování studenta nebo studentky. Nespěchám na čas a odkřížkování všech aktivit, které jsem si naplánovala. Naslouchám sobě. A naslouchám svým studentům a naslouchám hodně. Pochopila jsem, že je to právě jedinečná osobnost lektora a přístup, co naše hodiny činí tak unikátními, zábavnými a vyhledávanými. Tohle se nedá okopírovat nebo napodobit. Inspiraci najdeme vždy jen u sebe. To je ta přidaná hodnota našich lekcí.

5. Koncept „flipped classroom“ není pro každého

Ano, i to se může stát. Setkáte se studenty, kteří budou trvat na klasicky strukturované hodině s učebnicí. Budou chtít, abyste je vedli vy. To je v pořádku. Respektujte to. Zkoušejte to nabídnout svým novým studentům. Přiveďte je k tomu krok za krokem tak, aby se nelekli, ale aby v tom našli kouzlo a na výuku v tomto duchu se s vámi těšili. Zjistíte-li, že tento koncept není vaším šálkem kávy, je to v pořádku také. Zůstaňte tam, kde jste doma, kde můžete být tím, kým jste, a rozehrát svoje hodiny pod vaší vlastní taktovkou.

Pokud jste ale právě teď dostali chuť a potřebnou inspiraci, pusťte se směle do toho, protože „Clarity comes from action not thought.“ (Marie Forleo).

Mgr. Mirka Smíšková

Cizím jazykům jsem pak zasvětila i svou profesionální dráhu. Vybrala jsem si němčinu a angličtinu, kde se cítím jako ryba ve vodě.  Jako certifikovaná jazyková koučka (Neurolanguage Coach®) pomáhám lidem, aby si ve světě cizích jazyků našli vlastní cestu, už nikdy se v něm neztratili a začali více spoléhat na svoje vlastní schopnosti a dovednosti.

S online výukou jazyků můžete začněte přesně tak jak píše Mirka, minimalisticky! Nepřehánějte to ani s nástroji a ani s aplikacemi. Buďte svý, stejní jako v učebně. Inspirujte se a nebojte se nechat si poradit. Vzdělávejte se, vaši studenti to ocení a vám se uleví a získáte jistotu. Můžete se stát jedním z lektorů, kteří využili našich služeb a posunuli se o úroveň výš. Stačí se podívat na web či nás sledovat na sociálních sítích.